Podtitul první části Dobrodruha s  r. o. opravdu zní dosti drsně – Přivádím hajzly do neštěstí. Není to ale tím, že by Pavel Jansa snad tentokrát sepsal svůj román mluvou vpravdě lidovou. V podtitulu jenom cituje známého básníka, který pro jadrné slovo nejde nikdy daleko. A zde je to výrazivo plně funkční.

Příběh, který se odehrává kolem roku 2010, ukazuje (na základě autorovy vlastní zkušenosti) paradoxy současného světa, jak toho „velkého“ (hrdina od roku 1990 žije v USA), tak i našeho „malého“, českého (hrdina přijíždí po letech na sraz abiturientů do rodného maloměsta a zažije tam věci, na které je i Amerika krátká).

Jansa zkušenou rukou namíchal koktejl lákavých chutí. Posuďte sami. Je tu příběh staré lásky a zbrusu nové nenávisti a kam jen pohlédneš, tam někdo umře. Ale ne nějak obyčejně, každá ta smrt je podivná. Je to sebevražda, která vlastně sebevraždou nebyla, vražda, kterou prohlásí za nehodu, i když při ní náhodě někdo hodně pomohl, a nakonec úmrtí při nikdy neobjasněné havárii na dálničním okruhu, které bylo nakonec taky něčím úplně jiným.

A nastojte! Celý ten mišmaš má kupodivu velice logické vysvětlení.  

Tohle snad žádný čtenář, hodný toho jména, nemůže nedočíst!

A pozor. Má to dokonce pokračování, které u nás vyjde ještě letos!