Kniha Z deníku perverzáka 1 mě zaujala tím, že se má jednat o humoristické povídky a podle názvu jsem samozřejmě nečekala příběhy o vaření. U této knihy však nebylo lehké sepsat recenzi, jelikož se jako správná recenzentka snažím díla posuzovat z pohledu subjektivního i objektivního, tak i přesto názorem nepotěším.

Styl psaní je prostý a ničím nepřekvapí. Šestnáct povídek se skládá spíše z mini postřehů nebo mini příběhů, nejde o celistvou povídku jako takovou.

Vyprávění obzvláštňuje fakt, že obsahuje spousty výrazů, které čtenář nemusí znát. Vysvětlivky jsou rozhodně bonusem, především pro ty, kteří neznají různé pornografické názvy. Osobně si myslím, že vysvětlivky zahrnují i slova, která jsou běžné známá, ale pokud by byl čtenář na pochybách, tak určitě pomohou.

Často slýchávám, že máme svobodu a demokracii. Například na jednom ze školení jsme se jako zaměstnanci dozvěděli informaci, že odbory sice zakládat můžeme, ale potom musíme počítat s tím, že si budeme muset začít hledat novou práci. 

Sbírka humoristických povídek Z deníku perverzáka 1. mě překvapila tím, že některé mini příběhy se netýkaly erotiky. Předpokládala jsem, že podle názvu půjde o lechtivé téma, takže pro mě bylo překvapením, že text z ničeho nic odbočil třeba do školních lavic. Autor se snaží čtenáře oslovit i různými zajímavostmi a informacemi, což mě osobně potěšilo. Dílo to trochu vyzdvihuje.

A na závěr opravdu prazvláštní sexuální rekord, který byl zaznamenán v roce 1991 v Los Angeles. 

Běžný humor na každého zřejmě zapůsobí jinak. Není zrovna kreativní, někdy mi přišel až příliš účelový a málo uvěřitelný, ale každý má rád různé druhy vtipkování.

Ženám může humor připadat šovinistický, protože muži se v díle tváři jako nadsamci, kteří v sexu bodují a ženy jsou spíše jen prostředek k uspokojení jejich vášní. Navíc ty nejzábavnější kousky si autor podle všeho vypůjčil, jelikož jsem je již dávno znala.

Tak jsme se v zeměpisu dozvěděli exkluzivní informaci, že na Novém Zélandu je asi zhruba kolem jednoho tisíce ovcí na metr čtvereční.

Já tyto povídky hodnotím negativně. Pro mě je dílo plné chytrolínských a vychloubačných řečí, které nejsou nijak zvlášť deviantní, ale občas obsahují zajímavost. Upřímně si dovedu představit, že si takové texty přečtu někde na blogu, ale podle mého nemají na to, aby měly tištěnou podobu – to bych čekala něco propracovanějšího.

Samozřejmě ne každý musí vnímat knihu tak jako já. Někdo prostě rád relaxuje u takových povídek a stačí mu to. Rozhodně bych sbírku doporučila spíše mužům, kteří jsou ohledně svého čtiva nenároční.

Knižní obálka:
Není zrovna dvakrát nápaditá nebo originální.